Liebster Award 2017: objev nové blogy

Dnes trochu netradičně a mimo můj běžný obsah článků. 🙂

Byť ve svých článcích poodkrývám kus sebe samé, ještě jsem o sobě nepsala nic formou Q&A. Respektive otázek a odpovědí. Doufám proto, že vás tato forma příspěvku neodradí. Hned vysvětlím, oč běží.

Byla jsem nominována v Liebster Award 2017. Jedná se o ocenění, kde mohou blogeři nominovat 5 až 11 svých oblíbených blogů. Podmínkou je, že počet čtenářů nominovaného blogu musí být nejvýše 200. Liebster Award tímto podporuje méně čtené blogy, aby se o nich dozvědělo více potenciálních čtenářů. Úkolem nominovaných blogerů je pak odpovědět na otázky, které pro ně vymyslel bloger, který je nominoval.

Váhala jsem, zda se do této „řetězové reakce“ zapojit. Přece jen je mým cílem tvořit obsah, který má druhým přinášet hodnotu v podobě pomoci či inspirace. Na druhou stranu mě ale potěšilo, že někoho můj blog baví natolik, aby mě nominoval. Tímto děkuji blogerce Káji za nominaci. Vážím si tvé čtenářské přízně, snad jsou ti mé články přínosem a já se tedy pokusím odpovědět na tvé zadané otázky co nejautentičtěji. 🙂

 

A pokud i vás ostatní zajímá něco málo o mé osobě, budu ráda, když si naše Q&A přečtete. 


Proč by lidé měli navštěvovat zrovna tvůj blog?

Protože jim mé články mohou pomoci najít cestu a inspiraci k tomu, aby žili svůj život nejen ve větší radosti a spokojenosti, ale také s větší láskou k sobě i svému prostředí. Více o svém blogu píši zde. 🙂

 

Je lepší bydlet ve městě nebo na vesnici?

Každý jsme jiný, s jinými hodnotami i prioritami. Proto věřím, že tak jako někomu přijde skvělé bydlet ve městě, druhý bude nejspokojenější naopak na vesnici. Ale co je lepší? Každé má své pro a proti. Já žiji ve městě teprve 4 měsíce. Můj hlas by proto padl určitě pro bydlení na vesnici. 28 let venkovského života je ve mně silně zakořeněný. Proto je mi bližší. 🙂

 

Čaj nebo káva?

Káva tak nádherně voní! Ale paradoxně ji nepiji. Čaj je pro mě jasná volba. 🙂

 

Povyprávěj nějakou veselou historku z dětství.

Naši s oblibou vyprávějí, jak jsem při společném obědě v kolibě najednou zmizla. Celou dobu jsem tam s nimi seděla a pak jsem z čista jasna byla fuč. Prostě jsem „zajela“ pod stůl. Jen tak. Bez něčího přičinění. 😀 Ale moje oblíbená je tahle: Když mě naši jako malou uspávali, museli mě vozit v kočárku přes prahy mezi místnostmi domu. A čím větší práh byl, tím lepší! Takhle jsem prý nejsnáze usínala. Dnes mě takhle někdo uspávat, je ze mně chodící zombie.

 

Čím jsi chtěla být, když ti bylo cca 10 let a jak se (ne)podobá tvému současnému zaměření?

Těžko vzpomínat, čím jsem chtěla být v páté třídě. 🙂 Ale jelikož jsem se pohybovala mezi základní a hudební školou, vybavuje se mi, že jsem chtěla být učitelkou, sekretářkou a tajně zpěvačkou a tanečnicí. Dnes mám díky své práci knihovnice ke všem těmto činnostem velmi blízko (jeden by se až divil, co práce knihovnice obnáší). 🙂

 

Volíš aktivní nebo raději línou dovolenou?

Dovolená pro mě znamená jednak dovolit si relaxovat, regenerovat, ale také zažít a vidět něco nového. Proto je pro mě nejideálnější kombinace obojího. Takže lenost neznám – buď jsem otevřená novým zážitkům nebo regeneruji. 😀

 

Jak jsi na tom s cizími jazyky?

Učila jsem se anglicky, rusky, německy a francouzsky. Aktivně používám pouze angličtinu. 🙂

 

Jak moc je podle tebe důležitá znalost (české) gramatiky?

To je téma na celý článek, když se nad tím člověk zamyslí. 🙂 Každopádně já osobně dávám přednost hlavně spisovné češtině, hrubek v textu si hned všimnu, ale sem tam to ujede i mi, tak jako každému jinému. 🙂 Vesměs je ale můj cit k českému jazyku dán především tím, že už od mala prostě ráda píšu a čtu. Měla jsem vždy skvělé učitele na češtinu, takže mám v sobě pravidla českého pravopisu celkem slušně vryté. 😀 Ale ať odpovím na otázku… Je pro mě důležitá tak, že dokud se člověk nemusí stydět za to, jak mluví a píše, je to v pohodě. 🙂

 

Jsi spíš perfekcionista nebo je ti všechno jedno?

Naučila jsem se, že kdyby člověk čekal na to, až bude vše perfektní, nikam by se nepohnul. 🙂 Zároveň kdyby mi bylo všechno jedno, daleko bych asi taky nedošla – bylo by mi to přece fuk, ne? Jsem člověk, který když se do něčeho pustí (od maličkostí až po ty pro život zásadní věci), dělá to, jak nejlíp v danou chvíli svede. To ale neznamená, že je to perfektní. 🙂

 

Co považuješ za svůj největší úspěch?

Že žiju. Že vůbec jsem. A že můžu být. Se vším tím, co k životu patří… Být součástí bytí. Wow… je to síla! 🙂

 


Tak jo. To jsou mé odpovědi na Kájiny otázky. Alespoň jste se dozvěděli něco blíž o mně, která vám tady pravidelně píši. Příště už bude příspěvek klasickou formou, na kterou jste zvyklí. A pokud vás zajímá, kdo je vlastně Kája a o čem píše, stačí kliknout zde. 🙂

Teď by měla následovat má nominace alespoň 5ti blogů. Přiznám se však, že ale nemám nejmenší tušení o tom, kolik čtenářů jaké blogy navštěvuje. Rozhodla jsem se proto nominovat vás, čtenáře mého blogu. Ať se o vás taky něco dozvím. 🙂

Proto pokud máte chuť a zájem, můžete na výše uvedené otázky odpovědět dolů do komentářů pod tímto článkem (nebo jen na pár z nich). Nestyďte se, zůstane to mezi námi. 🙂 Ve sdílení je síla. <3 

xx Petra

Like
Like Love Haha Wow Sad Angry

One thought on “Liebster Award 2017: objev nové blogy

  1. Jé, ty ses zapojila, milé. 🙂
    Samozřejmě že píšu. Od té doby, co umím poskládat písmenka, takže už od školky. O:-) Co se týče blogu, tak ten mám deset let…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *