Co mi pomáhá plnit si své sny (nejen o Vánocích)

Každý z nás je tak trochu snílek. Menší, či větší… Dají se sny vůbec měřit? Porovnávat? Co je pro jednoho snem, může být pro druhého samozřejmostí. Ale každý… každý máme TO NĚCO o čem sníme. Co bychom chtěli. Kdybychom měli jenom trochu více času… Kdybychom měli jenom trochu více (no dobře o hodně více) peněz… Kdybychom tak měli více síly, odvahy… A tak si občas jen sníme o tom, jaké by to bylo kdyby.

 

Jenže já na coby kdyby přestala hrát už dávno. 

 

Když mi někdo začne vyprávět coby kdyby, zarazím ho s tím, že coby kdyby mě nezajímá. „Jó, kdybych tenkrát nakoupit Bitcoiny, byl bych dneska milionář.“ 🙂 Tohle mě ale nezajímá, zajímá mě: „Ok, tak co můžeš udělat/děláš dneska pro to, aby ses jím stal?“ Chápete, co myslím?

 

K tomu, aby se nám naše sny začaly plnit nestačí si jen něco představovat… musíme pro to taky něco udělat.

 

  • Když nevím, kde jsem, jak poznám, kudy se vydat?

Představte si, že byste se chtěli vydat někam do světa, třeba do Paříže. Měli byste mapu, auto, ale neměli nejmenší tušení, kde se právě nacházíte. Vynecháme-li GPS navigaci 🙂 , jak byste volili směr? Věděli byste, kudy se vydat? Možná byste zvolili jeden směr, zjistili byste, že tudy cesta nevede a zkusili byste to jinudy. Zbytečně byste si zajeli nebo dokonce zabloudili. Kdo ví, jestli byste nebloudili do konce svého života.

A tak je nejdříve důležité ujasnit si, kde vlastně jsem. Kdo jsem? Co mám rád/a? Co mě baví? Čeho jsem dosáhl/a? Čemu se nejčastěji věnuji? Co mě živí? Jaké mám možnosti?

 

 

  • Co je psáno, to je dáno

Už na základní škole jsem pochopila sílu psaného slova. Ta úleva, když se člověk mohl ze všeho, co cítí a co zažil vypsat do svého deníku. Ten oddych, že člověk nemusí neustále myslet, co má ještě udělat, když si to napíše vše na papír (ať už jde o nákupní seznam nebo to do list). Ten úžas, když se vám napsané začne projevovat ve hmotě (plnit).

Dodnes si pamatuji, jak si, ještě jako studentka střední školy, zapisuji na papír, kým a jaká bych chtěla být. O několik let později, kdy jsem papír našla jsem nevěřila vlastním očím. Ženou, o které jsem kdysi snila… jsem najednou byla já sama. Nebo když jsem si na papír psala, co bych chtěla na našem bydlení změnit, psala si termíny, do kdy bude hotovo, aniž by se kdy o rekonstrukci u nás doma mluvilo. A po roce to (teď už u našich) doma vypadá úplně jinak.

 

A tak jsem si své sny a cíle začala pravidelně zapisovat a aktualizovat

 

  1. Pravidelně se rok, co rok ujišťuji, jaké jsou mé hodnoty –> článek jak na to, najdete zde
  2. Snažím se co nejvíce si uvědomit, co vlastně chci –> článek jak na to, najdete zde
  3. Vše si poctivě zapisuji pomocí myšlenkových map – hlavní bublinu mé myšlenkové mapy tvoří můj sen/cíl. K hlavní bublině se pak vážou jednotlivé kroky, jak daného cíle dosáhnout. A i tyto menší bubliny se dělí na další a další menší a menší kroky, které mě posouvají vpřed a čím dál tím blíž mým cílům a snům. 🙂 Hodně mi pomáhá určit si termín, kdy je třeba co udělat. Ale o tom třeba zase někdy příště.
  4. Ráda o svých snech a cílech mluvím – nikdy totiž nevíte, kdy narazíte na někoho, kdo vám se splněním vašich přání může pomoci nebo kdo sdílí podobný, ne-li stejný sen. 🙂
  5. Obklopuji se podobně naladěnými lidmi, kteří mě podporují v tom, co dělám – konstruktivní kritika, nabídka pomoci, pochvala, nápady, inspirace. To vše jsou skvělé poháněče k tomu, abyste v tom co děláte, byli čím dál tím lepší. Ale především vám to dodá obrovskou sílu se nevzdat. 🙂

 

Zažila jsem dobu, kdy jsem byla zlomená, ztracená, ale nevzdala jsem se. Víra v sebe samu a to čeho všeho je člověk schopný, když opravdu chce, mě naučila, že nám nic jen tak nespadne do klína. Ale že je třeba jít tomu, co chceme naproti. A tak mám dnes práci, do které chodím ráda. Přítele, se kterým budujeme náš krásný vztah. Mé pouto s rodinou a blízkými přáteli se ještě prohloubilo. Co z mého života mělo odejít, odešlo. A já si začínám snít nové sny. Dávám si nové cíle. Jedním z prvních krůčků k těmto cílům bylo založit si své webové stránky. Uvidíme, co přinesou další léta. Mám ale takový pocit, že budete u toho. 🙂

 

Co pomáhá vám přiblížit se k vašim snům? Už jste si nějaký splnili? Jaký? Napište mi dolů do komentářů. Pojďme se společně trochu zasnít. 🙂

 

xx Petra

Like
Like Love Haha Wow Sad Angry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *