Je Valentýn opravdu jen hloupý anglosaský svátek?

Původně jsem valentýnský příspěvek v plánu neměla. Nepamatuji se na den, kdy bych ho chtěla slavit. Říkávala jsem, že my Češi máme přece náš 1. máj – lásky čas. 🙂 Dnes ráno jsem se ale zamyslela….

Posledních pár let mi 14. únor připadá velmi zvláštní. Obzvlášť tady u nás v České republice. Zdá se, že lidé se právě tento den dělí do několika táborů. A běda tomu, kdo se nenachází v tom mém – s ním bude zle! Den svátku sv. Valentina vyvolal chaos. O jakých táborech mluvím? A je Valentýn opravdu jen hloupý anglosaský svátek? Nebo bychom jej měli slavit i u nás v Česku?

Když se nad tímto dnem zamyslím, prošla jsem postupně hned několika tábory. Přišla-li jsem do prvního, cítila jsem se v něm velmi zahořkle, skepticky a má nálada nebyla nikterak povzbuzující. Tábor nesl název Nechápu Valentýna. Cokoli spojené s Valentýnem bylo ihned odsouzeno a zadupáno do země. Nejpočetnější skupinu lidí v tomto táboře tvořili jedinci po rozchodu, zklamaní či jinak zahořklí lidé. Heslem komunity bylo: „Jsme Češi, slavíme jen české svátky. Ať žije 1. máj!“

Můj přestup do druhého tábora zapříčinilo zjištění, jak svátek sv. Valentina vznikl. Dozvěděla jsem se, že se jedná o upomínku na kněze Valentina, oddávajícího páry, jejichž sňatky se nesměly uskutečnit, v tajnosti. Poté, co byla jeho činnost odhalena, byl 14. února zabit. Pod romantickou myšlenkou oslavy lásky jsem se ocitla v táboře Milujeme Valentýna. Nejčastějšími členy byli lidé zamilovaní, vyznávající heslo: „Kašleme na klišé, ukažme druhým, jak je máme rádi“.

Přišla doba, kdy začal být populární tábor Valentýn Nevalentýn. Připojila jsem se k lidem vyznávajícím heslo: „Lásku by si lidé měli projevovat denně, nejen na Valentýna“. Skupina lidí nebyla z tohoto svátku ani nadšená ani zahořklá. Až mi začalo připadat, že na lásku rezignovali. Že já jsem najednou rezignovala.

A tak jsem se rozhodla z tábora vystoupit.

 

Jednak si myslím, že je čistě každého věc, jak se ke svátku sv. Valentina kdo staví a jak ho kdo slaví či neslaví. A jednak jsem ráda, že jsem se konečně stala imunní na jakékoliv projevy výše uvedených táborů. 🙂

 

Rozhodla jsem se jít do podstaty nejen tohoto svátku, ale především sebe samé.

Zamyslela-li jsem se nad danou tématikou, zjistila jsem, že jsem vznikla z lásky. Čili že já jsem láska. A že lásku i projevuji. Jak vůči sobě tak vůči ostatním. Ať už laskavým chováním, úsměvem, objetím či povzbuzením apod. Rozhodnu-li se Valentýna slavit, rozhodla jsem se oslavit nejen existenci sebe samé, ale především celý smysl mého života. Jelikož láska je jednou z mých životních hodnot. Rozhodnu-li se však Valentýna neslavit, je to také v pořádku, protože vědomě lásku oslavuji a předávám prostřednictvím svého chování a činů denně.

 

Na čem tedy záleží, když ať už svátek slavíme nebo ne, je to tak či tak v pořádku?

U mě je to o využití příležitosti. 🙂 14. únor přináší nové možnosti. Ať už v podobě speciálního menu v restauraci, slevových akcí v obchodech nebo usmívajících se spokojených lidí, tvořící milé překvapení pro své blízké. Najednou vidím jen příležitosti, jak dát svému dni tak trochu jiný nádech než obvykle – a je jedno, jestli jsem zrovna zadaná nebo ne. Vše je jen o mně a mém přístupu. A takto jsem naprosto spokojená. 🙂

Proto, ať už máte k Valentýnu jakýkoli vztah, je to ok. Hlavně, když to neubližuje druhým. 🙂

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak trávíte dnešní den vy?

Přeji vám nádherný valentýnský večer a brzy zase napisanou

xx Petra

Like
Like Love Haha Wow Sad Angry
1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *