Má cesta k ležérnímu stylu | OCTO CODES

Když jsem s vámi na svých instastories sdílela své dojmy z osobní konzultace s Petrou Lehkou a studentkami školy Táni Havlíčkové o tom, co je metoda OCTO CODES a proč jsem se (i po přečtení e-booku, knihy, shlédnutí desítek videí a zakoupení Moudré šatny) rozhodla pro osobní konzultaci, potěšily mě vaše reakce a zájem o bližší informace, co se mé vlastní zkušenosti týče. Děkuji, děkuji, děkuji a tady je můj příběh. 🙂

Jak jsem k práci Táni Havlíčkové přišla, krátké obeznámení s metodou a mé první zkušenosti jsem už popsala v článku ZDE (doporučuji přečíst před tímto článkem). Nejpřesnější informace o metodě OCTO CODES a vše s ní související (protože Táňa jede jak mašina a tvoří jeden projekt za druhým) však budou vždy od autorky, proto doporučuji přečíst si článek na blogu přímo od Táni Havlíčkové, kde popisuje vše potřebné – najdete ho tady. 🙂

 

MÁ ZKUŠENOST S OCTO CODES

 

Rozeznávání stylů a pochopení rozdílností

Víte, už roky sleduji práci Táni Havlíčkové. Viděla jsem snad všechny webináře, sledovala Proměny Táni Havlíčkové, zakoupila e-book 8 klíčů k vaší duši a Moudrou šatnu, přečetla (teď už) obě Tániny knihy a v květnu tohoto roku absolvovala osobní konzultaci u absolventky Tániny školy a dvou studentek. Metodu jsem do sebe nasála snad nejvíc, co jen to šlo! A moc mě začalo bavit rozeznávat styly lidí okolo mě. Ne, že bych to dělala snad záměrně, ale tak nějak se to děje samo. Co se členů rodiny, přátel nebo kolegů v práci týče, mohla jsem přiřazovat styl nejen dle oblečení, ale především díky pozorování jejich chování a naslouchání tomu, co říkají nebo si přejí. A přišla úleva a velké pochopení.

Pochopila jsem, proč se někdo chová tak a druhý onak. Že co je pro jednoho podstatné, je pro druhého nedůležité. A hrozně se mi ulevilo! 🙂 Jasně, víme, že jsme každý jiný a unikátní… ale teď už více rozumím tomu v čem. A v čem mě taky někdo může pěkně štvát. 🙂 Teď už ale vím, že to tak prostě hold má. 🙂 Zároveň člověk ztratí potřebu porovnávání se s ostatními (respektive to jde s tímhle vědomím snadněji). Sleduju ty nádherně oblečené, učesané, dokonale nalíčené slečny s překrásnými doplňky – vše na nich tak nějak ladí, sedí a oči z nich člověk nemůže spustit, jak okouzlující jsou (jop, po okázalkách koukám na ulicích i já, nejen chlapi 😀 ). A zároveň si říkám, jak jsou ty moje šortky děsně pohodlné a jak moc jsem ráda ve svých sandálích a nemusím mačkat své prstíky třeba v lodičkách. A že jsem takhle v pohodě a spokojená. 🙂

 

Cesta k sobě

Nejdůležitější pro mě však bylo rozeznat svůj vlastní styl. Kdo jsem já? Kam patřím? Jaké jsou mé talenty? Čemu bych se měla začít věnovat? Slova osobní rozvoj mi nejsou cizí, člověk na sobě pracuje neustále (ať už vědoměji či nevědoměji), ale přesto se najdou pasti, ze kterých není úplně snadné se vymanit nebo je rozeznat. Mluvím především o převzatých vzorcích chování, myšlenek, přesvědčeních apod. Co je moje a co už ne? Právě v tomhle mi velmi pomohla osobní konzultace (jak probíhala si můžete přečíst na konci článku), kde jsme rozklíčovávali nejen mě, ale především mé rodiče a prarodiče. Člověk hned lépe chápe, pozná své bonusy získané z rodiny a puzzle se začínají pomalu skládat. Ale je to proces. Skládám nonstop do dnes a asi ještě dlouho skládat budu. 😀

Za osobní konzultaci a potvrzení Ležérního stylu jsem velmi ráda. Především z důvodu, že různé životní situace a zkušenosti, které prožíváme nás mohou svést. A tak jsem nevědomě sklouzla do romantického stylu (i po tom, co jsem tušila, že jsem ležérka). Stalo se tak po sestěhování se s přítelem do společného bydlení a touze po rodině. Ale to je zase jiný příběh. 🙂 Ještě stále prozkoumávám krásy svého stylu, sebe samé – je to proces a já mám stále na čem makat (proto nesdílím úplné podrobnosti, jsou velmi osobní a ještě citlivé). 🙂

 

Ono jde v konečném důsledku o to vypozorovat, co nám dělá dobře a co naopak ne. Ať už jde o situace, lidi, věci, oblečení. Zahrnout a obklopit se tím, co máme rádi, no ne? 🙂

 

Životní naplnění a poslání

Osobně si myslím, že posláním a naplněním života každého z nás je si ho především užít. Radovat se a projevovat vděčnost za to, co máme a čeho se nám dostává (ale zkuste to říct člověku, kterému je zrovna fakt mizerně, ať už má důvod jakýkoliv). Zároveň to u čeho zapomínáme na čas, jde nám samo od sebe a dělá nám radost je prý to, čemu bychom se měli věnovat. Ale někdy nám tohle prostě nejde. Nebo to nevidíme. Nebo nemáme odvahu s tím začít. Třeba v ledasčem lžeme sami sobě. Možná podléháme tomu, co o nás říká okolí. Důvodů, proč svůj život nenaplníme jen tím, co nás těší může být nespočet. Ale díky OCTO CODES, které rozkrývá talenty jednotlivých stylů, můžeme začít zkoušet, jestli je to či ono pro nás opravdu to pravé. A jak bychom to mohli využít. Postupně začleňovat do svého života. Nebo naopak vyčleňovat to, co tam nemá absolutně co dělat! 🙂

Mě odjakživa bavilo psaní. Ať už deníku, slohovek ve škole nebo později psaní blogu (tento není zdaleka můj první 🙂 ). Dokonce jsem napsala e-book (pokud by vás zajímalo téma rozchodů a jak vědomě uzavřít vztah s bývalým partnerem, dejte mi vědět, vyndám ze šuplíku a opráším 🙂 ). Mým snem je jednou napsat vlastní knihu – ale to vás z dříve zmíněného už asi nepřekvapí. 😀 🙂 Zároveň ráda relaxuji u kvalitní četby a pracuji jako knihovnice, takže tu ležérku v sobě opravdu nezapřu. 😀

 

Nová fasáda

Z mého pohledu je oblečení, boty a doplňky to poslední, co bych řešila, ale právě díky nim mě daná metoda oslovila a právě díky nim už nemusím přemýšlet, co na sebe. Jaká úleva! 🙂 Ve videu o mé šatní skříni (ke shlédnutí zde) můžete vidět, co vše obsahuje (i když po osobní konzultaci, kde jsem přinesla fotografie svého šatníku mi ještě další kousky ubyly 😀 ). Zprvu nenáviděná šedá barva oblečení se stala mou oblíbenou a nejpohodlněji se cítím v čemkoli z přírodních materiálů, pokud neobepínají tělo. 🙂

 

OSOBNÍ KONZULTACE

 

Sice jsem si byla téměř jistá svým ležérním stylem, ale podstatné slovo v této větě je TÉMĚŘ (viz. mé skluzy do romantického stylu). Strašně moc jsem svůj styl chtěla mít odklepnutý. A tak jsem se rozhodla zainvestovat do sebe a ještě že tak! 🙂 Neměla jsem sice osobní konzultaci přímo u Táni, ale díky dalšímu skvělému nápadu na Školu Octo Codes Academy se naskytla příležitost konzultace s absolventkou a dvěma studentkami této školy. Všechny tři byly úžasné! Veselé, chápající, ochotné pomoci a hlavně své. 🙂

Na výběr byly možnosti konzultace v Praze či Brně. Z důvodu lepší dopravní (a cenové) dostupnosti jsem si vybrala Prahu. 🙂 Konzultace probíhala v jedné z kaváren obchodního centra Palladium.

Holky (snad jim nebude vadit, že použiji tento termín 🙂 ) se mi pečlivě a poctivě věnovaly celé 4 hodiny!

První dvě hodiny patřily rozklíčování stylů mých rodičů, prarodičů a poté mě samotné. Rozklíčování probíhá formou otázek a já jsem odpovídala. Následně došlo k vyhodnocení mých odpovědí na jednotlivé otázky týkající se členů rodiny. Poté jsem přišla na řadu já – odpovídání na otázky vztahující se ke mně (od dětství po současnost). Až jsme vyčerpali otázky, bylo mi sděleno v jakém stylu jsou mí rodiče i prarodiče (z toho, co jsem si o nich pamatovala), dozvěděla jsem se, proč je u nich to či ono a jak to mají. Dokonce jsem dostala doporučení, zprávu, kterou jsem měla předat mamince. To mě moc potěšilo a věřím, že i mamča si z toho něco vzala. 🙂 Byl mi potvrzen ležérní styl a především rozkryty bonusy po mých rodičích a prarodičích. Mám krásnou ležérní maminku, úžasného okázalého tatínka a romantickou babičku. 🙂

Povídání bylo moc příjemné, cítila jsem se dobře. A nejvíc mi pomohlo vyprávění o tom, proč co kdo jak z rodiny má – změnila jsem tak pohled nejen na starostlivost své babičky (kterou už vůbec neberu jako přehnanou), ale i na tátu. Přišlo pochopení a hluboká vděčnost. Věřím, že pro někoho s komplikovanějšími rodinnými vztahy bude tato metoda velmi léčivá na mnoha úrovních.

Další dvě hodiny jsme pak strávili chozením po obchodech v Palladiu. Bylo mi ukázáno oblečení, boty, doplňky, všechno… všechno, co ležérkám sluší a podtrhuje jejich hloubku duše. 🙂 Nutno říci, že nic z ukazovaného a doporučovaného si nemusíte kupovat, záleží čistě na vás. Já jsem to brala především hlavně informativně a ať vidím, po čem bych se měla dívat, až si budu pořizovat něco do svého šatníku. Ale s prázdnou jsem taky neodešla. 🙂 Musím se přiznat, že nakupování po obchoďácích vůbec nemusím, ale i přes to, že jsem cítila únavu jsem nesmírně ráda, že jsem to absolvovala. Zamilovala jsem se do svého stylu ještě víc – žádná šedá myška, vždyť tenhle kousek je skvělý, wow!

A představte si, že jsme stihli probrat i Stenlyho. Mám nekonvenčního přítele rebela. 🙂 Holky ho viděly sice jen chvíli, ale jsem ráda, že mi bylo potvrzeno, že na svůj styl se obléká příliš sportovně. 😀 Když ale necháme hadry hadrama, jsem ráda, že to vím především z důvodu kompatibility mezi námi. Která je, dle Tániny nové knihy, velmi dobrá. 🙂 Né, že bych potřebovala potvrzení zrovna v tomhle, ale člověka to potěší. 🙂

Hezky jsme se rozloučily a mě těší, že ze studentek, které byly u mé konzultace jsou dnes už úspěšné absolventky školy. Gratuluji! 🙂

 

DOPORUČENÍ

 

Chtěla bych uvést, že tento (a minulý článek) nevznikl na základě žádné spolupráce. Tániny projekty a to, co předává se mnou zkrátka jen velmi souzní. Sama na sobě pozoruji, jak mi tato metoda pomáhá, a proto ji ráda šířím dál.

Myslím, že ve dvou článcích jsem toho zmínila dost, abyste si udělali vlastní obrázek. Zároveň v článku najdete veškeré potřebné odkazy, díky kterým se můžete o metodě dozvědět daleko více. Je toho s ní spojeno už tolik, že by mi k tomu nestačil další článek. 🙂

 

Pokud však na mě máte dotazy a je něco, co vás k tomuto tématu zajímá, napište mi do komentářů, velmi ráda vám odpovím. 🙂 Znáte OCTO CODES? Máte vlastní zkušenost s projekty Táni Havlíčkové?

 

xx Petra

Like
Like Love Haha Wow Sad Angry
6

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *