♥ PRO LÁSKU ♥,  ♥ PRO SEBE ♥,  Rituály,  Sebeláska

Moje malé (neviditelné) rituály pro radost i zdraví | 1. část

Už si ani nepamatuji, kdy jsem s nimi začala. Těmi malými, opakujícími se drobnostmi. Rituály zpříjemňujícími den, naplňující tělo i ducha radostí, vděčností i úlevou. Drobné, téměř nepatrné činnosti, které jsem postupně do svého života zavedla. Jistě nejsou posledními. 🙂

Nemluvím teď o svých běžných ranních či večerních rituálech. Ale o těch v průběhu dne. Které sotva zaregistruje někdo další. V tu chvíli o nich vím jen já. Některé vám mohou přijít běžné a všední, nad jinými možná budete kroutit hlavou. A mě potěší, když začnete mít chuť nějaký vyzkoušet sami na sobě. Já z nich velmi čerpám, proto by byla škoda nechat si je pro sebe. Tady jsou:

 

STUDENÁ VODA NA CHODIDLA A RUCE

K tomuto úžasnému, osvěžujícímu a čistícímu rituálu mě přivedl Mark Dzirasa v jednom z rozhovorů. Tuším, že to byl právě tento. 🙂 U nohou to dělám po každé sprše. Nakonec svá chodidla vždy vystavím po krátkou dobu proudu studené vody. A teď už si to i užívám, protože vyloženě cítím, jak veškerá tíha a starosti daného dne, které se usadily v mých nohách najednou odplouvají pryč spolu s vodou. Těžkým nohám se ulevuje a cítím, že jsou lehčí. Čistí se má mysl i tělo. Občas mi připadá, že studená voda čistí celkově auru člověka. Schválně si po celém dni zkuste nacítit své nohy – jaké vám připadají být oproti zbytku těla? Dejte si sprchu/vanu, a poté nožkám dopřejte studeného proudu vody. Jak se nožky cítí teď? Jaké vám připadají nyní? Vnímáte rozdíl? Jak se cítíte celkově? Občas toto praktikuji i pro své ruce. Už ale ne tak často, jen když cítím, že už to opravdu potřebují. Ráda bych se jednou dopracovala k celkovému otužování, tak uvidíme. 🙂

 

VDĚČNOST ZA JÍDLO, PITÍ + POSYPÁNÍ LÁSKOU

Ať už jídlo vařím, kupuji nebo se ho chystám sníst, jsem vděčná. Vděčná, že ho někdo vypěstoval, sklidil, dovezl do obchodu a já si ho můžu vložit do košíku. V restauraci jsem při placení ráda, protože když si vezmu, že někdo se musel postarat, aby se potraviny dostaly až do restaurace, tam je někdo zpracoval, přinesl mi je až pod nos a ještě po mně uklidil nádobí… tak si občas říkám, proč si neúčtují víc (kór, když je jídlo opravdu výživné a obsluhují mě příjemní lidé). Najednou dostává spropitné nový rozměr. Mít co do úst je dar a tak to beru. Rhonda Byrne mě však ve své knize Kouzlo (nebo to byla kniha Moc? Už si přesně nevzpomínám…) oslnila svým rituálem “posypání” jídla či pití. Nepozdává-li se mi energie jídla nebo cítím-li to zkrátka tak, představuji si, že na něj sypu lásku, vděčnost, vitalitu – zkrátka samé skvělé ingredience. 🙂 Jasně, může se zdát poněkud zvláštní dělat gesta sypání, kór když v ruce nic nemáte a sedíte u stolu s více lidma… Ale věřte mi, jde to i hezky nenápadně. 🙂 Věřte nebo ne… jsou různé způsoby, jak změnit energii jídla i pití. Knihu velmi doporučuji, Rhonda je fenomenální. 🙂

 

ÚSMĚV A POCHVALA V ZRCADLE

Z dětství mám jednu moc hezkou fotku. Jsem na ni já, když mi byl jeden rok a můj táta, držící mě v náručí. Před námi je velké koupelnové zrcadlo a culíme se na sebe o sto šest. 🙂 Když se na sebe dívám do zrcadla dnes, dělám to podobně. Zadívám se sama sobě do očí, usměji se na sebe a většinou si vyšvihnu ještě nějakou tu pochvalu. 😀 Né, že bych byla tak sebestředná, či nafrněná. Zkrátka mám ráda sebe samu a ráda si dělám radost a zvedám si náladu. Ta holka v odraze si to zaslouží! 🙂 Naopak, když se na sebe v zrcadle usmát nedokážu…. vím, že mi není aktuálně dobře a opakuje-li se to častěji, zaměřím se na to, proč tomu tak je. Schválně… Koho před sebou vidíte, když se do zrcadla podíváte? Dokážete tu osobu ocenit? Vážíte si jí? Respektujete její/jeho potřeby?

 

POSÍLÁNÍ MYŠLENEK LÁSKY

Ať už jde o přítele, který jde brzy ráno do práce a já nejsem s to vylézt z postele, abych se rozloučila. Nebo o čtenáře (pracuji jako knihovnice), na kterém vidím, že se trápí. Až po člověka, kterému jsem dovolila, aby mě vytočil apod. Pokaždé se k těmto lidem snažím vysílat myšlenky plné lásky. Příteli posílám myšlenky přející úspěšný den, čtenáři myšlenky plné síly a povzbuzení, ostatním lidem třeba odpuštění… U některých to nevydržím a mám potřebu říct jim něco nahlas a z očí do očí, pokud to jde.  Jiným napíši dopis. Ale vím-li, že je někomu smutno a jsem od něj kilometry daleko, vzpomenu si na něj a vyšlu svou lásku kamkoliv na světě. Věřím, že zrovna tohle znáte taky moc dobře. 🙂

 

SIGNÁLY DO VESMÍRU

Věřím, že svými činy a chováním dáváme vesmíru jasné signály o nás samotných. Čili mám-li například na výběr, jestli vyjdu pár schodů nebo se svezu na eskalátorech, volím schody. Protože přece mám zdravé nohy, jsem vděčná za to, že můžu chodit, tak proč bych dávala najevo, že ani ten kousek už neujdu? A neplatí to pouze jen v tomto případě, může jít o cokoliv. Jste si vědomi, jaké signály vesmíru vysíláte? Pokud jste single a rádi byste už měli partnera, jděte do své ložnice – je tam pro něj místo? Má místo ve skříni? Má svůj vlastní noční stolek? Měl by kde spát? Toužíte-li procestovat svět, máte připravený kufr?

 

MLUVÍM K NAŠEMU BYTU

Nakolik zvláštní vám budu připadat, řeknu-li vám, že se s naším bytem loučím pokaždé, když odcházím a vítám při každém příchodu? Moc ráda tvořím příjemné prostředí a tak často chválím i to, jak skvěle se zde cítím a co všechno se mi tady líbí. Čím víc jsem vděčná za prostředí, ve kterém trávím svůj čas, tím víc k radosti a vděčnosti toho zde nacházím. A nemůžu se nabažit. 🙂 A jeli něco, co mi nesedí, změním to, je-li to v mých silách a možnostech. Občas se dějí zajímavé věci… ale o tom vám napíši třeba zase příště.

 

 

Mé každodenní rituály mi pomáhají navracet se k lásce, vděčnosti, zdraví, vnitřnímu pocitu naplnění a svobody. Pomáhají mi od těžkostí a podporují to nejlepší ve mně. V nás všech. Moc se mi líbí jeden citát od Dalajlámy, který se k dnešnímu článku hodí, zní:

 

“Naše planeta nepotřebuje víc úspěšných lidí. Zoufale potřebuje ty, kteří tvoří mír, léčí, obnovují, vyprávějí příběhy a milují vše živé.”

 

A tak se sebe samé I vás ptám… CO KAŽDÝ DEN TVOŘÍME?

 

 

Překvapily vás nějaké mé rituály? Nebo jsou vám naopak velmi blízké? Zajímalo by mě, jaké jsou ty vaše. Nezapomeňte se o nich zmínit v komentářích dole pod článkem, budu se těšit. 🙂

 

xx Petra

 

2 komentáře

  • Simča

    Milá Péťo, nádherný článek, perfektně shrnuto. Mám to velice podobně, pohladilo mě to po duši. Rhondu jsem četla, ale posypání jídla láskou mi uniklo, ale určitě zařadím do svých rituálů. Mluvení na naše “doma” taky praktikuju, ale tak nějak mimoslovně, zkusím dát do slovíček. A studenou vodu na nožky určitě vyzkouším, moc děkuji za tipy, jdu si je přečíst ještě jednou. Krásný advent. Simča

    • Admin: Petra

      Simi, děkuji moc za milý komentář, potěšil mě. <3 .. právě si nejsem jista, jestli toto doporučení zaznělo v knize Kouzlo nebo Moc, ale od Rhondy je určitě 😀 🙂 Ještě jednou děkuji a taky přeji krásný adventní čas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: