♥ JÁ A BLOG ♥,  O mně samé,  PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA

PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA: Přijmout, dovolit si, odevzdat a věřit

Všechno se mění. Cítím to. Vidím to. Prožívám to. To všechno.

Nic nezůstává stejné. Nic je vším a vše je ničím.

Pomalu začínám chápat, skutečně chápat, moudré, hluboké a pro mě tehdy často složité věty z knih, slova koučů, mentorů a jiných průvodců životem.

 

PROŽÍVÁM

 

Ze začátku to bylo peklo, noční můra, ze které se ne a ne probudit. Balvan, který spadl na celou rodinu. A já se pod jeho tíhou ne a ne postavit na nohy.

Po půl roce od nárazu už vnímám, že stojím mimo tento balvan.
(Občas je zkrátka používání metafor jednodušší, než nazývat situace tak jak jsou: “Máma má 2 zhoubné nádory na mozku a není to dobrý.” To mi zní příliš tvrdě, nedůstojně. Ale je to tak.)

 

Odmítání skutečnosti – Odpor – Přijetí – Smíření … a tam mezi tím vším potřebné léčení … všech svých pohmožděnin, odřenin a jiných zranění. Teď už bych to nazvala spíše laděním se.

 

Děkuji za vaši trpělivost – články ani videa nevycházejí pravidelně (a ještě nějakou dobu nebudou). Teď znáte důvod. Obsah vychází nepravidelně v závislosti na mnoha proměnných.

 

Život přetočený o tolik stupňů, že už jsem je přestala počítat. Zato se mi naskýtá úplně jiný úhel pohledu. Na vše. A díky tomu jsem tady a cítím. Cítím (teď už převážně) klid

 

DĚKUJI, DĚKUJI, DĚKUJI.

 

 

xx Petra

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: